|
|
Komparativní analýza českého a španělského dědického práva a rozbor příslušné španělské právní terminologie s glosářem
BUROVÁ, Tereza
Cílem této bakalářské práce je popsat a porovnat dědické právo v České republice a Španělském království. Text je členěn do několika kapitol. Teoretická část obsahuje úvodní kapitoly, které jsou věnovány popisu římského dědického práva a historickému vývoji pramenů na území těchto zemí. Dále následuje popis nejdůležitějších institutů dědického práva obou států a jejich komparace. Praktická část se věnuje jazykovému rozboru souvisejících termínů a sestavení španělsko-českého glosáře. Práce je zakončena resumé ve španělském jazyce.
|
|
|
Právní úprava dědění ze závěti v České republice a Itálii
Mašková, Daniela ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Právní úprava dědění ze závěti v České republice a Itálii Dědická posloupnost stejně jako dědické právo obecně je spojeno se smrtí fyzické osoby. Testamentární sukcese je pak přímo podmíněna existencí závěti, kterou zůstavitel pořídil. Cílem mé práce je analyzovat a srovnat právní úpravu dědění ze závěti v České republice a Itálii. V této práci se snažím poukázat na jedné straně na shodné znaky obou právních úprav a na straně druhé na jejich odlišnosti. Tato práce je rozdělena na úvod, sedm kapitol a závěr. V první kapitole krátce nastiňuji dědění ze závěti jako jeden z důvodů dědění. Druhá kapitola je věnována závěti jako právnímu úkonu obecně, zahrnuje testovací způsobilost zůstavitele, obsah závěti, formy závětí, dědické náhradnictví a zrušení závěti. Třetí kapitola pak obsahuje pojednání o dědických smlouvách jako o dalším možném dědickém důvodu vedle zákona a závěti. Tato kapitola se zaměřuje zejména na teorii vytvořenou italskou doktrínou právního jednání "inter vivos, post mortem", dále na darování pro případ smrti a na italský zvláštní druh smlouvy zvanou rodinná smlouva. V poslední části kapitoly je věnována pozornost nové české právní úpravě, která dědické smlouvy upravuje. Čtvrtá kapitola se soustředí na typickou problematiku dědického práva, a sice na univerzální a singulární...
|
|
|
Způsobilost být dědicem
Protivová, Kateřina ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Způsobilost být dědicem Abstrakt Hlavním účelem dědického práva je úprava přechodu pozůstalosti ze zůstavitele na dědice a zároveň dědické právo upravuje i problémy, které s tímto přechodem pozůstalosti souvisí, a také upravuje otázku toho, kdo je způsobilý danou pozůstalost nabýt. Tato diplomová práce se tedy zabývá jednak otázkou, kdo je způsobilý být dědicem, ovšem zejména se zabývá problematikou dědické nezpůsobilosti a jejími zákonnými důvody. Cílem této práce je analýza současné právní úpravy dědické nezpůsobilosti a jejích zákonných důvodů v českém právním řádu a zároveň komparace s ostatními souvisejícími právními instituty jako institutem vydědění, vzdání se dědictví, odmítnutí dědictví a zřeknutí se dědického práva, neboť tyto rovněž zapříčiňují ztrátu dědického práva dědiců. Diplomová práce je členěna do 4 kapitol, které jsou následovně také systematicky členěny do podkapitol a bodů. První kapitola poskytuje stručné osvětlení obecného výkladu pojmu dědického práva a jeho zásad, které jsou důležité pro toto téma diplomové práce. Zároveň se v rámci první kapitoly vysvětluje i pojem dědický titul, neboť znalost dědických titulů je důležitá pro další kapitoly této diplomové práce. Druhá kapitola se zaměřuje na současnou právní úpravu způsobilosti být dědicem, kde dochází k podrobnému rozboru, kdo je...
|
|
|
Dědická smlouva a odkaz - staronové instituty dědického práva
Borková, Martina ; Thöndel, Alexandr (oponent) ; Elischer, David (oponent)
práce v českém jazyce Cílem této mé práce je uvést a následně blíže rozebrat dva z nově, respektive po dlouhé době opětovně zavedených institutů dědického práva, a to dědické smlouvy a odkazu. Vzhledem k tomu, že smrt je přirozenou právní skutečností, jež nutně postihne každého z nás, přičemž zejména s přibývajícím věkem mnoho z nás dosti důkladně zvažuje, komu mortis causa "odkázat" majetek nabytý za života, měl by se každý, kdo takto uvažuje, má-li zároveň zájem vyhnout se zákonné dědické posloupnosti, seznámit s těmito novými a dle mého názoru velmi praktickými instituty. Celá tato práce je rozdělena do šesti kapitol (včetně úvodu a závěrečného shrnutí). Stěžejními částmi práce jsou potom kapitola druhá až čtvrtá zabývající se nejprve jistým úvodem do celé problematiky a osvětlením základních pojmů, po čemž následuje rozbor institutů dědické smlouvy a odkazu, včetně komparace s vybranými zahraničními právními úpravami, a výklad týkající se historie obou zmíněných institutů. Samotné kapitoly zabývající se dědickou smlouvou a odkazem jsou rozděleny do podkapitol tak, aby byly rozebrány veškeré jejich aspekty; u institutu dědické smlouvy tedy její stručná charakteristika, forma, problematika smluvních stran a předmětu dědické smlouvy, včetně problematiky doložek času a podmínek, na což navazuje...
|
|
|
Testament - komparace italského a českého práva
Langerová, Monika ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Ve své diplomové práci nazvané "Testament - komparace italské a české právní úpravy" se pohybuji v oblasti dědického práva a analyzuji právní úpravu tohoto institutu na území České republiky a Itálie. Obě právní úpravy jsou si velmi podobné. Závěť je jedním z dědických titulů, díky kterému je možné určit dědice. Závěť je právním jednáním mortis causa, tudíž důsledky tohoto jednání nastanou až po smrti pořizovatele závěti. Tato diplomové práce se kromě úvodu a závěru skládá ze sedmi kapitol. V první kapitole jsem se zaměřila na římskoprávní úpravu jednoho z nejstarších právních institutů - testamentu, která dala základy dnešnímu kontinentálnímu právu. Také jsem se zde věnovala historickému výkladu testamentu na území dnešní České republiky a dnešní Itálie. Ve druhé kapitole nazvané Dědické právo a testament jsem vymezila základní pojmy dědického práva a zařadila závěť do jeho kontextu. Také se zde věnuji osobě zůstavitele, jeho způsobilosti či nezpůsobilosti pořídit závět, a nakonec účinkům omylu při pořizování závěti. Ve třetí kapitole jsem popsala obsahové náležitosti závěti - předpoklady k dědění ze závěti a určení dědiců, včetně náhradníků a svěřenského nástupnictví. Také zmiňuji případnou dědickou nezpůsobilost a poté naopak ochranu nepominutelného dědice a určení jeho povinného podílu. Do téže kapitoly...
|
|
|
Hmotněprávní úprava testamentární dědické posloupnosti
Bálková, Gabriela ; Pohl, Tomáš (oponent) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Tato práce se zabývá hmotněprávní úpravou dědění ze závěti. V úvodní části je především nastíněn historický vývoj dědického práva, který poukazuje na diskontinuitu dědického práva. Hlavní část práce je věnována předpokladům dědění ze závěti, které jsou jednotlivě podrobně rozebrány. Závěrečná část se především zaměřuje na pořízení jednotlivých forem závěti, na nakládání se závětí (její úschova a zrušení). Práce se snaží komplexně objasnit problematiku dědění ze závěti, přičemž se také zabývá návrhem nového občanského zákoníku a porovnává ho s platnou právní úpravou tam, kde návrh zavádí úpravu novou. Klíčová slova: dědické právo, závěť, historický vývoj
|
|
|
Právní úprava dědění ze závěti v České republice a Itálii
Mašková, Daniela ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Právní úprava dědění ze závěti v České republice a Itálii Dědická posloupnost stejně jako dědické právo obecně je spojeno se smrtí fyzické osoby. Testamentární sukcese je pak přímo podmíněna existencí závěti, kterou zůstavitel pořídil. Cílem mé práce je analyzovat a srovnat právní úpravu dědění ze závěti v České republice a Itálii. V této práci se snažím poukázat na jedné straně na shodné znaky obou právních úprav a na straně druhé na jejich odlišnosti. Tato práce je rozdělena na úvod, sedm kapitol a závěr. V první kapitole krátce nastiňuji dědění ze závěti jako jeden z důvodů dědění. Druhá kapitola je věnována závěti jako právnímu úkonu obecně, zahrnuje testovací způsobilost zůstavitele, obsah závěti, formy závětí, dědické náhradnictví a zrušení závěti. Třetí kapitola pak obsahuje pojednání o dědických smlouvách jako o dalším možném dědickém důvodu vedle zákona a závěti. Tato kapitola se zaměřuje zejména na teorii vytvořenou italskou doktrínou právního jednání "inter vivos, post mortem", dále na darování pro případ smrti a na italský zvláštní druh smlouvy zvanou rodinná smlouva. V poslední části kapitoly je věnována pozornost nové české právní úpravě, která dědické smlouvy upravuje. Čtvrtá kapitola se soustředí na typickou problematiku dědického práva, a sice na univerzální a singulární...
|
|
|
Terminologie nového občanského zákoníku z oblasti dědického práva a analýza ekvivalentního vyjádření ve francouzštině
ZUMMEROVÁ, Jitka
Tématem této práce je terminologie nového občanského zákoníku z oblasti dědického práva a analýza ekvivalentního vyjádření ve francouzštině. Tato práce je zaměřena především na právní jazyk a na oblast dědického práva v novém občanském zákoníku. Práce je rozdělena do několika kapitol, které se zabývají nejprve právním jazykem v češtině a francouzštině, poté způsoby překladu se zaměřením na překlad právní a pak na samotné dědické právo a jeho nové jevy. Nakonec se zabývá novými právními termíny a možností jejich překladu a ekvivalentního vyjádření ve francouzštině.
|
|
|
Klub Za starou Prahu a jeho činnost v oblasti ochrany a společenského využití kulturních památek
Csémyová, Eva ; Kouba, Vojtěch (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na zhodnocení více než staleté existence Klubu Za starou Prahu. Teoretická část vymezuje okolnosti jeho vzniku. Dále se zabývá historií tohoto sdružení, jeho působením v oblasti ochrany památek a metodikami jeho práce. Pozornost je věnována klíčovým úspěchům a neúspěchům, které Klub během své činnosti zaznamenal. Praktická část práce popisuje současné fungování Klubu Za starou Prahu a zhodnocení jeho aktivit. Následuje jeho porovnání s vybranými nově vzniklými organizacemi nebo projekty zabývajícími se ochranou památek v Praze.
|
|
| |
host ::
RSS.